20. kapitola - Chuťka
mňam :)
Muž se žlutýma očima je vedl dlouhou chodbou. Všechno bylo ze dřeva jako v každém jiném typickém japonském době. Mířili do místnosti snad úplně vzadu. "Zdá se mi to, nebo je síla toho démona slabší?" zeptala se Kath.
"Ano," souhlasil Itachi. "Má vážně slabší energii. Zvláštní."
"Pán použil vysavač síly z Makai. Aby jste ho mohli vidět," vysvětlil jejich průvodce. "Dokáže ho ale sundat i v Ningenkai, proto se ho nepokoušejte napadnout, i když je na úrovni D třídy."
"Přišli jsme mluvit, ne bojovat," řekla Thamp.
"Navíc, pořád to nedáváme," dodala Iriko.
"Diplomacie je na tomhle místě nejlepší řešení," kývla Nari.
"Dobrá, jsme tu," zašeptal muž znovu svým podivným hlasem a otevřel zašupovací dveře.
Vstoupili do místnosti. Byli tu pro ně připravené polštáře na sezení. Usadili se kolem nízkého stolu. Muž se žlutýma očima zašoupl dveře a zůstal u nich stát jako stráž nebo spíše majordomus. Naomi si připadala jako krysa zavřená v kotci, kam za ní brzy pustí kočku. A kočka měla být za druhými dveřmi. Čekala na příležitost, kdy je zakousne.
"Tak kde ho máte?" zeptala se Anko. Na její slova se odšouply druhé dveře a objevil se muž s růžovýma očima. Vešel do místnosti a postavil se vedle dveří. Po něm vstoupil ten, na koho čekali.
"Zdravím," promluvil tím hlasem, který je předtím tak vyděsil. Tisíc lidí v jednom hlase, vyděšení, šťastní, muži, ženy i děti. Všechno smíchané v jednom podivném tónu. Démon měl jasně modré oči a beraní rohy na hlavě v hnědých vlasech. Měl větší špičáky, asi jako Zero. Jednu ruku měl lidskou a druhá byl zelený pařát se třemi prsty s drápy. Byl oblečený v tmavě modrém kimonu a vypadal velmi klidně. "Jmenuji se Kazuki."
"Thamp," představila se Thamp jako první.
"Naomi."
"Iriko."
"Nari."
"Anko."
"Vaše nejhorší noční můra… Chci říct Kath," opravila se spěšně Kath, když do ní vrazila Naomi loktem.
"Takayuki Ysaitume," pokračovali v představování pánové.
"Kaitsuki Tamochi."
"Zero, mistr větru."
"Mikami, démon třídy quest."
"Kenshin."
"Uchiha Itachi," zakončil počítání Itachi.
"Myslím, že souboje nejsou nutné," promluvil démon. "Můžeme se domluvit."
"Jistě, my ti necháme vládu nad světem a ty nás na oplátku všechny AU!" dostala znovu ránu Kath.
"Kath? Sklapni," uzemnila ji Thamp. "Nech mluvit chytřejší."
"Promluvit? O čem přesně?" zeptala se Anko. Nebylo jisté, co se přesně bude dít. Podle Koenmy chtěl ten démon prostě zničit Ningenkai. O nic jiného mu nešlo.
"Chci s vámi dohodnout, abyste mi za Reikai povolili to, co chci udělat," řekl démon a zvláštně se na ně zadíval.
"Myslím, že to určitě nepůjde," řekl Itachi a upřel na něj pohled. "To jako ochránci Ningenkai nemůžeme dovolit."
"Je to můj celoživotní sen! Na povolení od Reikai čekám už několik let, tak jsem se rozhodl to udělat bez povolení! Reikai mi neposlalo žádné papíry, i když jsem jim několikrát posílal obnovenou zprávu!"
"Koenma má bordel v papírech," kývla Nari.
"Pokud vám Reikai neposlalo povolení, nemůžete do Ningenkai ani vstoupit, porušil jste tak několik zákonů, pravidel a podobných banalit. Mohl byste jít i do vězení v Reikai," ignoroval Itachi poznámku Nari.
"A Reikai by určitě nevydal papír na něco takového," dodala Anko.
Iriko pozorovala jejich rozhovor. "Osvětlí mi někdo, o čem přesně je řeč?"
"Jo, mluvíte v šifrách!" přidala Kath.
"Samozřejmě mluvíme o mé restauraci," pronesl démon a všem přítomným poklesla čelist. "Pokoušel jsem se získat povolení," Kaitsuki efektivně práskl hlavou o stůl.
"Koenma," zavrčel a Itachi se chytil za hlavu.
"Já tomu skrčkovi urvu obě ruce," stiskla pěsti Naomi.
"Dostaneme se do Reikai jinak, než jako duchové?" zeptala se Kath s úsměvem a prokřupala si klouby.
Teď byl mimo mísu Kazuki. "Co se děje?"
"Drahý šéfík," řekla iriko. "Řekl, že chcete zničit Ningenkai."
"To jsem v plánu neměl," zavrtěl hlavou démon. "Chtěl jsem zde jenom otevřít restauraci pro démony, kteří sem jezdí na prázdniny. S místními specialitami."
"Jídlo!" zajásal Takyuki.
"Nevěřim tomu," zavrtěla hlavou Nari. "Restaurace? Pro démony? Jakej je v tom háček?"
"Přesně! Pokoušel jste se nás zabít!" ukázala Kath svou pokousanou ruku. "Hnusný čoklové!"
"Ano, měl jsem v plánu vás zabít," souhlasil Kazuki. "Ale potom jsem si uvědomil, že je to zbytečné, že bude lepší se dohodnout. Přeci jen, nebudeme se vraždit kvůli malichernostem."
"To zní rozumně," uznala Anko. "Takže… Zopakujeme si to. Chcete tady postavit restauraci pro démony. Není to hloupé, démoni tu přece skoro žádní nejsou."
"To si myslíte vy, je spoustu démonů po celém Ningenkai. Proto se to vyplatí, budou sem rádi jezdit, ochutnat speciality připravené přímo pro ně," vysvětloval Kakuzi.
"Mám špatné tušení," řekl Itachi a sjel démona pohledem. "Můžete nám říct, z čeho ty pokrmy připravujete?"
"Zařídím ukázku!" usmál se Kakuzi a luskl. Muž s růžovýma očima zmizel za dveřmi a brzy přinesl přikrytý tác a položil ho mezi ně na stůl. "Speciální předkrm pro démony, nejlepší materiál na něj naleznete jedině v Ningenkai," usmíval se spokojeně démon.
Všichni se nahnuli nad tác a čekali, co Kakuzi odhalí. Pozvedl víko a předvedl jim velký tác se zelím, rajčaty a veprostřed toho všeho se skvěly… "Prosím, pražené lidské prsty," usmál se.
Dívčí osazenstvo získalo barvu onoho zelí a Nari se zvedla. "Omluvte mě," hlesla a vyběhla ze dveří s rukou přes pusu.
"Mám pocit, že tuším, proč to nechtěl Koenma povolit," promluvila Anko a polykala žaludeční šťáva.
"Prsty," zopakovala Kath. "Pražený lidský prsty! Kolik lidí jste kvůli nim zabil!" vyhrkla.
"Zaměřuji se pouze na bezdomovce, kteří nebudou nikomu chybět," vysvětlil Kakuzi.
Zero vzal jeden prst do ruky a koukal na něj. "Lenvpdá tšťně," řekl. V tu chvíli vystartovala Iriko, postavila se a v šoku do něj kopla, až skončil na zemi.
"Jestli to strčíš do pusy, slibuju, že tě budu zabíjet dokud neumřeš!!!!!" vykřikla a přidupla ho k zemi. A pak znovu… a znovu… a znovu.
"V Ningenkai nemůžete vařit z lidí," řekl Itachi.
Kakuzi pokrčil rameny a začal za křupání ohlodávat jeden prst. To donutilo opustit místnost i Iriko a Naomi. "Víte, pokud bych něco podobného udělal v Makai, nebudu mít dostatek lidí. Proto je nejlepší zařídit si živnost tady. Jenže Reikai má stále nějaké připomínky. Nelíbí se jim všechno, co my, démoni, děláme. Tohle je můj životní sen, jsem skvělý kuchař, a nenechám si ho sebrat."
"Zabíjíte lidi!" vykřikla Thamp. "Nechcete možná zničit náš svět, ale zabíjíte lidi! Měli by vás sejmout!"
"Jo!" přidala se Kath. "Za tohle by měli upražit vaše prsty!"
"Myslel jsem, že se rozum ně dohodneme," zamumlal démon. "Ale asi to s vámi po dobrém nejde. Budu se vás proto muset zbavit," postavil se a rozhalil si hruď, kde měl přicucnutou velkou pijavici. "Dnes tu zemřete a z lidí bude dobré maso."
S těmi slovy sundal pijavici a v očích lidí zmizel.
XXX
"Fuj, fuj, fuj! Ble, ááá," Nari se právě narovnala a otřela si pusu. Ten pohled na ni byl vážně moc. "To bylo nechutný!" oklepala se při představě, že by to někdo jedl. Naskočila jí husí kůže. Nadechla se venkovního vzduchu a snažila se zapomenout na to, co viděla.
Rozrazily se dveře a ven vyběhla Naomi s Iriko a zmizely v křoví. Aha, prsty nevydržely ani ony.
"V pohodě?" zeptala se, když obě bledé vylezly ven.
"Ne… Jak to mohl jíst!" vyhrkla Naomi a začala mávat rukama, jako by chtěla odehnat mouchu. Snažila se tak ale jen zbavit husí kůže.
"Tohle je hnusný a nechutný!" vyhrkla Iriko. "To nejhorší, co může někdo udělat!"
"Měli by ho zavřít! Vykastrovat a zavřít!" nadávala Naomi.
"Tohle se zatrhne!" prohlásila Nari a pak ztuhla. Energie onoho démona se vrátila do normálu. Všechny ti se na sebe zahleděly . Než se stihly pohnout, dveře se znovu otevřely a stál v nich muž se žlutýma očima. Díval se na ně podmračeným pohledem.
"Dnes tu zemřete," promluvil tiše a natáhl ruku. Začala kolem ní vířit podivná zlatá energie. Dívky se ani nehnuly a sledovaly ji. Byla fascinující. Nemohly od ní odtrhnout oči. Točila se kolem bledé ruky stále rychleji a rychleji. Potom jasně zazářila a ony se vzbudily. Záblesk světla vyrazil proti nim a ony jen tak tak uskočily.
"Kruci!" vykřikla Iriko a mnula si oči. "Nic nevidím!"
"Iri!" vyděsila se Nari. Potom se další proud světla jdoucí z mužovi ruky vrhl po ní.
Naomi využila chvíle, kdy muž útočil na Nari a přiběhla k němu blíž. Sekla po něm svým lukem, ale muž uskočil a zamířil na ni svou rukou. To se probrala Nari a vyběhla proti němu. Praštila do něj a on dopadl na zem. Přesto z jeho ruky vyšel záblesk a obě dívky oslepil.
"Poslední přání," zeptal se muž a i když ho neviděly, tušily, že na ně míří zlatým světlem.
"Jo! CHCÍPNI!" uslyšely a hned poté následovalo mužovo zaúpění a dopad něčeho těžkého na zem.
XXX
"Do hajzlu!" vykřikla Anko, když se démon ztratil.
"Vypadněte! Hned!"zavolal Kaitsuki a lidské osazenstvo se vrhlo ke dveřím. Cestu jim ale zastoupil muž s růžovýma očima.
"Zemři!" vyhrkl Kesnhin a pokusil se ho obmotat pískem, jenže muž uskočil jeho ráně. Potom mu zazářily oči a písek se proměnil ve sklo.
"Zahřál ho na takovou úroveň, že se změnil ve sklo!" vydechl Takayuki. "Nesmí se na vás podívat!"
"A my na něj jo?" zeptala se Kath a spěšně nabrala energii do zdravé ruky. Jaké pro ni bylo nemilé překvapení, když zjistila, že opět nic nedokáže. "Co je?"
"Bacha!" vyhrkla Anko a strhla ji stranou. Potom místo, kde Kath stála, vzplálo.
"Do hajzlu a do prdele!" zanadávala Kath.
"Kath!" vykřikla Thamp. "Kde sakra je!"
Démon se zahleděl na ležící dvojici. Jeho oči znovu zazářily.Kath ucítila, jak se k nim blíží energie, ale něco ji zarazilo.
Takayuki tlesknul a přímo před děvčaty vyrostla pevná stěna, která zarazila démonův útok. Za zády jim zuřila bitva démonů a tady bojovali o život oni. Museli si ale pomoct sami.
"Proč to nejde?" přemítala Kath schovaná za stěnou. Cítila, jak teplá. Brzy se rozpadne nebo rozteče. Vybavila si trénink a pak jí to došlo. "Tuhle energii máš v těle, koluje ti krví, je tvou součástí. Musíš ji uvolnit a potom ovládnout." Pozvedla svou zraněnou ruku a strhla čerstvé strupy.
"Co děláš?" vyjekla Thamp.
Kath mlčky sledovala potůčky krve, které jí vtékaly do dlaně a plnila je energií. Na jejich místě se utvořila elektrická koule. "Udělej mi místo, dostanu toho hajzla!"
Thamp kývla a vznesla se. Máchla rukou a navála
muži do očí poopel. "Teď!"
muži do očí poopel. "Teď!"
Kath vyběhla zpoza zdi a přiblížila se k démonovy. "Sayonara!!!!" vyhrkla a plnou silou do něj vrazila elektrickou kouli. Démon zařval a z úst se mu začalo kouřit, jak se škvařil zevnitř. Potom klesl k zemi. Kath vysíleně klekla a vydýchávala se
XXX
Naomi stihla zmizet dřív, než jim démon zastoupil cestu. Probíhala chodbou a mířila ven. Ten žlutooký tu nebyl! Takže šel po ostatních! Pevně stiskla svůj luk a zabočila.
"Poslední přání?" zeptal se démon a ruka mu zvláštně zářila. Její tři kamarádky seděly na zemi a nehýbaly se.
Natáhla šíp a těžce nabila ho energií. "Jo!" vykřikla. "CHCÍPNI!" pustila šíp a sledovala, jak se zabodl démonovy do týla hlavy. Stihl ještě vykřiknout a pak padl na zem v louži vlastní krve.
"Naomi!" zavolala Iriko a dál si mnula oči. Poznala kamarádku po hlase.
"Jste v pořádku?" zeptala se Naomi nejistě.
"Zatím ne," hlesla Nari a dál si mnula oči. "Ale už nevidím bílo, ale obrysy. Za chvíli to bude v pohodě."
"Co se sakra stalo?" chtěla vědět Iriko.
"Démon se odmítl vzdát," shrnula Naomi a zadívala se na dům, ze kterého se začínalo kouřit.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář