Další chapter na světě. Měla jsem s tim problém, ale další kapitola už bude moje gusto *tlem* Tak... prsotě sranda no ^^
"Vidím oheň!" zavolala Iriko při běhu a ukázala nad sebe na hořící stromy.
"Vidím Anko!" přidala Nari.anko postávala na vršku stromu a něco volala k zemi mezi hořící kusy dřeva. Zaslechli štěkání a zastavili se. Požár už se docela rozrostl a vypadalo to děsivě.
"Co sakra dělali?" zeptala se do vzduchu Naomi. Odpovědí jí bylo, když Kath máchla rukou a požár se znovu mnohonásobně zvětšil.
"Ona ho krmí!" vyjekla Iriko. "O co se snaží! Vždyť tam uhoří! A kde je Kath?"
"Využívá vzdušný kyslík a rozpaluje tak oheň mnohem víc.," prohlížel dál konání Anko Itachi. "Takhle podpálí brzy celý les."
"Anko!" zavolala nahlas Nari, ale Anko ji neslyšela přes praskání a hučení ohně. "Jdu tam," otočila se na ostatní. "Dostanu se tam rychle."
"Ne, jdu já, ještě nejsi dost v pořádku," ozval se mrzutý hlas Kaitsukiho. "Oheň mi prakticky neublíží."
"Konečně něco pořádnýho, co hodláš udělat," rýpla si iriko a Kaitsuki zmizel mezi kouřícími stromy.
XXX
"Vypadněte!" vykřikla Anko a mávla rukou. Navála žhavý popel do očí psům. Zakňučeli a ztratili orientaci, alespoň na chvíli. Kadet stála na zemi a zuřivě kašlala, ani jí se kouř a popel nevyhnul. "Sorry," zavolala Anko.
Kath se zmátožila a rozhlédla se. Jediná úniková cesta byla z lesa ven. Na stromy nemohla, hořely a požár se rozšiřoval. Psi byli mimo hru. Alespoň čtyři z nich. Dalších pět se k ní za zuřivého vrčení blížilo. "Táhněte, čoklové hnusný!" vykřikla a sebrala ze země klacek. Bránili jí utéct z lesa. Ten démon byl opravdu chytrý, blokoval všechny možné cesty. Ohnala se klackem po prvním psovi. "Do háje," hlesla, když psa odrazila a přerazila si klacek vejpůl. Potom se na ni vrhli ostatní .
Anko je nenechala jen tak. Znovu máchla rukou a psi se vznesli a narazili s vykviknutím do stromu. Kath využila šance a rozběhla se. To se ale vzpamatovali první čtyři a vyrazili za ní. Anko mířila stejným směrem, ale přeskakovala ze stromu na strom a držela se z dosahu psů a ohně. Jenže naše Kath patřila mezi ty šikovnější a při první příležitosti zakopla a natáhla se na zem jak dlouhá tak široká. Posadila s a chytla za kotník. "Už zás," zaskučela. Vždycky, když se dostala do lesa, zvrtla si kotník. Pokusila se postavit, ale moc to bolel o. Zaslechla štěkot a hlasitě zaklela. "Sbohem, krutý světe!" prohodila.
anko si všimla problému a seskočila na zem ke Kath. Máchla rukou a znovu na chvíli odklidila psy z cesty. "Mizíme," řekla ke Anko.
"Ráda bych, až se trochu zmátožím," řekla Kath a postavila se. Kdykoliv došlápla bolelo to jak čert. "Daleko nedojdu," prohlásila a udělala krok. "Ajaj," všude kolem nich byli psi. Blížili se a zužovali smrtící kruh. Anko znovu máchla rukou, ale mihlo se to účinkem. Démon zvýšil energii, kterou vkládal do psů a oni se udrželi u země jen s e slabým přikrčením.
"Co teď?" zeptala se Anko.
"Zmiz odsud," poručila Kath. "Tohle nedáme," zaťala ruku v pěst a nabrala energii, i když předpokládala, že se nic nestane.
"Děláš si srandu?" prskla Anko. "Přece neuteču a nenechám tě tady."
"Něco sem řekla," zamračila se Kath a přešlápla, jak ji bolel kotník. Stály k sobě zády, aby měli na očích všechny útočící bestie.
"Ne!" dupla si Anko.
"Co chceš dělat! Přivolat Digimony? Mysli trochu!" rozzuřila se Kath. "Byl to všechno můj nápad, tak padej!"
"Neurážej Digimony!" naštvala se Anko.
Kath otevřela pusu do další hádky, ale v tu chvíli jeden pes vyrazil proti ní. Vykřikla, když se jí zakousl do ruky, kterou si bránila obličej. V tu samo u chvíli uvolnila svou energii a doufala, že tentokrát to vyjde.
Anko se lekla výkřiku, ale mu sela se věnovat vlastní nemilé společnosti. Pět psů šlo po ní, démon byl nejspíš přesvědčen, že je větší hrozbou. Obrnila se malým tornádem, které spěšně vytvořila a snažila se získat šanci, jak pomoct Kath. V tom okamžiku se zablesklo a zaslechla, jak něco dopadlo s kviknutím na zem. Otočila se. Kath se držela za zakrvácenou ruku a nedaleko od ní ležel pes. Byl mrtvý a z tlamy se mu kouřilo. Kath oddechovala a pak vyčerpaně klesla k zemi. "Kath!" zavolala ještě Anko, ale musela uhnout dalšímu psovi, který našel skulinu ve větrném víru. Obklíčili ji.
"Pitomý nány!" ozvalo se a Anko nestihla ani mrknout. Několik psů zachrčelo a zůstalo ležet v louži krve. Ostatní psi se zmateně rozhlédli a potom se s vrčením rozutekli. Démon stáhnul poskoky, nejspíš se objeví sám. "Větší idioty jsem vážně neviděl," na zem seskočil Kaitsuki a mračil se na Anko.
"Chtěli jsme jen pomoct," řekla Anko nejistě. Na mrtvá zvířata kolem se nedívalo zrovna nejlépe.
"Nari je naživu a s námi," odsekl Kaitsuki a Anko sebou málem švihla o zem.
"Cože! Chceš říct, že…"
"Jste úplně blbý."
"ÁU! Máma mě zabije," zaskučela na zemi Kath, když se trochu sesbírala. "Chtěla jsem říct, moje psycho máma a ostatní."
"Nejradši bych to udělal," zavrčel Kaitsuki.
"A je Nari v pořádku?" zajímalo Anko. Kath se mezitím posadila a zírala na svou pokousanou ruku.
"Jo. Našli ji v tom parku," odpověděl Kaitsuki. "Hodinu po tom, co jste odešli."
Anko se podrbala na hlavě. "Hups. Díky za záchranu."
"No, stejně vás zabije ten démon," prohlásil Kaitsuki a zadíval se do lesa.
"Blíží se," řekla Kath a dívala se stejným směrem. "Jsme v loji."
"Máme šanci zmizet," řekl Kaitsuki.
"Nemáte," někdo prošel mezi stromy a zastavil se před nimi. Byl to muž s holou hlavou a zvláštníma očima, bělma měl růžové. Celá jeho kůže byla olivově bledá.
"A ty jsi?" zeptala se Anko.
"Můj pán chce s vámi mluvit, ostatní čekají," řekl místo odpovědi.
"Ostatní? Čekají?" nechápala Kath.
"Dostali je," řekl Kaitsuki,viděl v mysli ostatní. "Ale nevypadají jako vězni."
"Můj pán chce jen mluvit," zopakoval bledý muž. "Následujte mě."
XXX
"Zvládnou to?" bála se Nari a nejistě sledovala zář z lesa. "Pojďme taky."
"Nebudeme vystavovat nebezpečí víc lidí, než je nutné," prohlásil Takayuki a Itachi kývnul.
"Ale stejně," přidala se nervózně Nari. "Jestli je tam ten démon, třeba je odtamtud nedokáže Kaitsuki dostat.
"Věřme mu," zamumlal Kenshin.
"ňkde!" zavolal Zero a ukázal do lesa.
"Kde je mluvčí, když ho potřebujeme?" zeptala se Thamp a pak si odpověděla "V ohni pekelném!"
"Někdo jde," řekl Mikami a zíral do lesa.
"Kám, ňkde!" kývl Zero.
"Co se to furt snaží říct?" nechápala iriko. Zero se nafoukl a zůstal v tureckém sedu viset ve vzduchu.
"Soustřeďte se," poručil Itachi. "Někdo se blíží."
"Není to Kaitsuki a ostatní?" doufala Nari.
"Ne, to není," odpověděl Itachi a vytáhl z vlasů růži.
Brzy jim na oči přišel muž. Měl zvláštně žluté oči a krátké tmavé vlasy. Pozvedl ruku, jako by je chtěl zarazit při případném útoku. Všichni se za něj nedůvěřivě dívali připraveni zasáhnout. "Můj pán si s vámi přeje mluvit," řekl šeptavým hlasem.
"Mluvit?" znejistí Nari.
"Chce si s vámi rozumně promluvit v jeho malém sídle v lese. Složíme zbraně a v míru se domluvíme, nechceme žádné násilí," odpověděl muž.
"Nechcete násilí? Děláte si srandu?" vyjela Iriko a ukázala na hořící les.
Muž ani nepohlédl kam ukazuje. "Pojďte za mnou, zaručujeme bezpečnost pro každého z vás."
"Nejsem si jistá," zadívala se Naomi na Itachiho.
"Půjdeme, chce mluvit, budeme mluvit, lepší než zbytečně prolévat krev," kývl Itachi.
"Nevěřim mu," zavrtěla hlavou Thamp. Přesto všichni šli spolu s mužem lesem, až k dřevěnému domu.
"Malé sídlo?" vydechla naomi. "I ta Genkai má menší barák!"
"Počkejte zde na ostatní," řekl muž tajemně a vešel do domu.
Netrvalo to tak dlouho a z lesa se vynořil další podivný muž a za ním šel podmračený Kaitsuki. Za Kaitsukim se prakticky plazila Anko a podpírala Kath, která skučela něco o tom, že teď když to umí, tak to tomu šmejdovi vrátí, ale nejdřív vypije továrnu na džus a kdesi cosi. Anko se jen hloupě usmívala a doufala, že už ji bude moc kopnout do zadku a donutit ji pochodovat samotnou.
"Zabiju je!" vykřikla iriko a obě přicházející vzhlédli.
"A do háje, je to horší, než jsem si myslela!" vyjekla Kath, ale na útěk to nevyšlo, protože je už Iriko shodila na zem a obě lechtala k smrti.
"Zabijeme je všichni!" prohlásila Thamp a i ostatní dívky se vrhli na dvě ležící.
"N-néé to bolíí!" volala při smíchu Kath.
"Já za to nemůžu, ona mě donutila!" přidávala Anko.
"Vy jste vážně pitomý," řekla Naomi. "Víte, co se mohlo stát!"
"Mohli jste nám jít na pohřeb a dostala bych slíbenej džus!" výskla Kath což ostatní komentovali kapkou u hlavy.
"Kdybych věděla, že kvůli tomu, že jsem běželi špatnym směrem, budou takovýhle problémy, tak bych radši zůstala na místě," usmála se Nari.
"Jsem ráda, že jsi v pořádku," postavila se Anko a usmála se na Nari.
"Joo, to je tak dojemný!" utřela Kath imaginární slzičku. Neuměla dát radost jinak najevo než kravinama.
"Pán vás očekává," usekl jejich další rozhovor muž se žlutýma očima a všchni si šli promluvit s oním démonem.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář